Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje

Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje

Středočeský kraj přistoupil k pořízení studie Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje z důvodu zhodnocení účelnosti vyhlášených stávajících přírodních parků, návrhu území vhodných pro vyhlášení parků nových, zajištění podkladu pro rozhodování o zásazích do krajinného rázu a pro územně analytické podklady (ÚAP). Vzhledem k rozsahu zpracovávaného území byly práce rozděleny do dvou etap – předmětem 1. etapy (2008) bylo zhodnocení stavu krajinného rázu segmentu, který zahrnoval okresy Rakovník, Beroun, Kladno a část okresu Praha-západ, 2. etapa (2009) byla věnována okresům Praha-východ, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Kolín, Kutná hora, Benešov, Příbram a zbývajícímu území okresu Praha-západ.

Prvním cílem bylo pomocí vyhodnocení krajinného rázu na území kraje identifikovat jevy nezbytné pro koordinaci ÚAP kraje a obcí. Jednalo se především o identifikaci oblastí krajinného rázu (ObKR) a o definici jejich přírodní, kulturní a historické charakteristiky. Aby bylo možno definovat jednotlivé charakteristiky hodnoceného území a jednotlivých ObKR a dojít tak ke znakům, které spoluurčují ráz krajiny, bylo třeba věnovat pozornost nejenom přírodním podmínkám, ale také kulturnímu a historickému vývoji, přítomnosti lokalit s cennou architekturou, přítomnosti dochované lidové architektury, soustředění lidové architektury v regionech a rozboru krajiny z hlediska krajinných typů (krajinářské hodnocení) a z hlediska přítomnosti území s krajinářsko-estetickými hodnotami a harmonickým měřítkem. Součástí rozboru jednotlivých ObKR byl i návrh ochranných opatření sloužících k zachování a ochraně identifikovaných znaků a využitelných v činnosti orgánů ochrany přírody ve Středočeském kraji.

Druhým cílem bylo vyhodnocení ochrany krajinného rázu formou přírodních parků. Na základě podrobnějšího vyhodnocení území přírodních parků (Jesenicko, Džbán, Okolí Okoře, Povodí Kačáku, Chlum, Dolní Povltaví, Džbány–Žebrák, Hornopožárský les, Jabkenicko, Jistebnická vrchovina, Kersko, Petrovicko, Rymáň, Střed Čech, Třemšín, Velkopopovicko, Čížovky a Škvorecká obora – Králičina) byla vymezena jádrová území parků a posouzena vhodnost a dostatečnost ochrany a způsobu vymezení hranic přírodních parků. Území kraje bylo také zhodnoceno z hlediska potřeby vyhlášení nových přírodních parků.

Vymezení oblastí krajinného rázu a charakteristických krajinných prostorů na úrovni míst krajinného rázu může sloužit jako jeden z impulsů pro vnímání regionální identity, pro postupné vytváření regionálního povědomí a vnímání regionu obyvateli jako specifického, něčím zvláštního a neopakovatelného území. Poznání minulosti a uvědomění si specifických rysů a hodnot krajinného rázu může sloužit k tzv. regionální identifikaci obyvatel. Identifikace (ztotožnění se) obyvatel s jejich regionem může přispět k rozvoji specificky orientované turistiky či k podpoře určitých (regionálně specifických) odvětví zemědělství (např. plodin nebo hospodářských zvířat). K tomu bude nutná pochopitelná a kreativní komunikace s obyvatelstvem, osvěta a výchova, jak požaduje i Evropská úmluva o krajině.

Internetová aplikace

Internetová aplikace

Ochrana přírody a krajiny Středočeského kraje

  • Mapová aplikace s Vyhodnocením krajinného rázu Středočeského kraje
  • Seznam vrstev: „Krajinný ráz“ a „Ostatní prvky OPK / Přírodní parky“

Dokumenty